Začínající povodní k Dolskému mlýnu

Jednou z nejznámějších atrakcí Českého Švýcarska (kromě Pravčické brány, samozřejmě) je Dolský mlýn, proslavený mj. svým účinkováním v pohádce Pyšná princezna. A jelikož je to z Jetřichovic coby kamenem dohodil, vybrali jsme jej za cíl našeho druhého (a posledního) výletu.

Cesta z Jetřichovic vede po žluté údolím říčky Jetřichovická Bělá a ke za normálních okolností vcelku pohodová. Nicméně vzhledem k tomu že už třetí den vytrvale pršelo a vody v okolí bylo dost a dost, cesta nabyla na zajímavosti. Hned kousek za Jetřichovicemi se nám dostalo prvního varování, kdy se už vůbec ne říčka ale poctivá řeka vylila z břehů a v délce asi 30m zaplavila cestu a most. Po troše přesvědčování se vracíme zpátky k předešlému mostu a zkratkou přes les inkriminované místo obcházíme, pravda částečně po čtyřech. Bělá nám tenhle kousek zopakovala ještě párkrát, a když se z jedné řeky staly dvě (druhým řečištěm byla cesta), vážně jsme uvažovali o návratu. Leč jednak už to byl k mlýnu jen kousek, a pak kvůli přetrvávajícímu dešti jsme stejně už byli mokří, takže jsme se statečně přebrodili a pokračovali dál. Odměnou nám byl kýžený pohled na mlýn a turistická stezka, končící v rozbouřené Kamenici.

U Dolského mlýna. Za Lindou stezka končí v Kamenici

K mlýnu se ale dá dostat i z druhé strany, kde vede cesta více nakloněná cyklistům (a vzdálená od řeky). Trochu brodění vodou a blátem bylo stejně zapotřebí, ale k mlýnu jsme se nakonec dostali. Okolí mlýna bylo hodně poničeno už povodněmi ze srpna tohoto roku, a mlýnu samotnému povodeň taky moc neprospěla - podle fotek na stránkách mlýna bylo v srpnu o hodně víc vody než teď. My jsme si tak mlýn mohli prohlédnout i zevnitř, ovšem naše další plány jsme museli přehodnotit - původně plánovaná trasa mizela ve vodách Kamenice.

Před Dolským mlýnem

Následoval rychlý pohled do mapy a vzápětí jsme už stoupali po modré značce kolem opevnění z předvečer 2.sv. války, směrem k Srbské Kamenici. Kolem opevnění vede zvláštní vyhlídková trasa s východištěm v obci Růžová (člověk občas žasne, kolik úsilí bylo vynaloženo na opevnění míst i tak nepřístupných jako zdejší hory); my se ale v půlce odkláníme a scházíme dolů do údolí Kamenice. V Srbské Kamenici řeka ještě vylitá není, ale moc už neschází a některé domy už mají - opět - zaplaveny zahrady a zřejmě i sklepy. Držíme jim palce ať se to ještě nezhorší, a spěcháme teď už po asfaltu do Jetřichovic. Cestou ještě potkáme sympatickou hospůdku kde královsky poobědváme, a mokří leč jinak vcelku v pohodě se vracíme zpátky do pensionu.

V Srbské Kamenici, řeka už se rozlévá z břehů

Nazítří se nám přes drobné obavy podaří dostat v pořádku domů a tak můžeme náš pobyt označit za vcelku úspěšný - sice počasí moc nevyšlo, ale něco jsme přeci jen viděli a alespoň všude nebyly davy turistů ;). Možná se sem ale ještě vrátíme za trochu příznivějších okolností, a tím nemyslím jen počasí - přeci jen letošní série povodní se na místním kraji dost podepsala a doufám že si to místní vybrali nadlouho dopředu.