NP Zion je v pouštní oblasti Utahu, kousek od hranic s Arizonou. S celou oblastí sdílí typické načervenalé zbarvení, které je prý způsobeno solemi kovů. V každém případě měl být zajímavý hlavně faunou a skalními útvary.
My jsme ale neměli zas tolik času, takže jsme zvolili typicky "mastňácký" přístup - parkem jsme projeli autem po cestě do Bryce Canyon a na zajímavých místech jsme zastavili a udělali pár fotek. Na ta nejzajímavější místa jsme se stejně nedostali, tam se dalo buď dojít pěšky nebo dojet shuttlem, ale tolik času jsme opravdu neměli. I tak to byl celkem zážitek a rozhodně nelitujeme toho, že jsme se tam zastavili alespoň takhle.
Po NP Zion jsme pokračovali směrem na Bryce Canyon; chtěli jsme dorazit dostatečně brzo, protože jsme poprvé chtěli spát v kempu a místní kemp se nedal zarezervovat (funguje tu systém "firts come, first served", neboli české "kdo dřív přijde, ten dřív mele"). Už při opouštění NP Zion nás ale celkem udivilo, že se na stráních místy drží zbytky sněhu. Po cestě pak sněhu nejen že neubývalo, ale zbytky se zvětšovaly a spojovaly ve větší a větší pole. Po příjezdu do Bryce Canyon už ze sněhu byla souvislá 30-50cm pokrývka. Na jednu stranu to mělo své výhody - kemp nejen že nebyl plný, ale navíc jej nikdo nehlídal a tak jsme mohli spát zadarmo. Na stranu druhou se trochu blbě stavěl stan (do zmrzlé země kolíky moc nejdou, ještě že jsem vzal sekyrku) a s přibývajícím soumrakem začala být fakt solidní zima.
No prožili jsme noc, na kterou se nezapomíná - a romantika to rozhodně nebyla. Přesto jsme se jakžtakž vyspali, a jen co jsme trochu rozmrzli na snídani v Subways (stává se z něj naše oblíbená jídelna), vyrazili jsme poznávat krásu Bryce Canyon (rozhodně se bylo na co dívat!). Už ráno ale padlo rozhodnutí, že další noc v takové ledárně si odpustíme...
Žádné komentáře:
Okomentovat